Magická kuchařka
tajemství černé kuchyně podle receptářů starých čarodějnic

Otomar Dvořák
Magická kuchařka

  • formát: 190 x 190 mm
  • rozsah: 128 stran
  • vazba: šitá
  • datum vydání: 04/2011

Nehledejte zde návody k výrobě alchymistických elixírů. Tahle kniha vás zavede do tajemně zakouřené černé kuchyně našich prababiček, do barokní a středověké vesnice, aby vám ukázala, že příprava jídla byla rituálem, udržujícím prosperitu rodu i řád světa. Málokoho dnes napadne, že zdobení koláče je vlastně vytváření mandaly, že koblihy jsou modelem koňského trusu, že ornament na velikonočním vejci je zaklínadlem a magickým záznamem, který lze přečíst a jímž dárce cosi sděluje obdarovanému.

Najdete zde přehled rituálních jídel pro všechny svátky roku, z nichž některé jsou známé (velikonoce, vánoce), jiné zapomenuté (např. liščí neděle, rusalčí dny, apod.). A víte, že moravští vrabci se původně dělali opravdu z vrabců? Kromě zajímavého vyprávění zde naleznete i desítky méně známých receptů. Ať už se rozhodnete uvařit „Hadí mord“, „Kaši pro duše nebožtíků“ nebo „Polévku proti upírům“, pokusíte se o „domácí pivo“ nebo „medovinu“, určitě poznáte, že vaření je nedílnou částí dávné lidové magie, která má co říci i nám, v době chvatně hltaných hamburgerů.

 

Otomar Dvořák - Magická kuchařka„Magické úkony spojené s jídlem dodržujeme stále, aniž bychom si to uvědomovali,“

tvrdí autor Magické kuchařky spisovatel Otomar Dvořák.


 Jste autorem knihy Magická kuchařka. Co vás vedlo k jejímu napsání?

„Na počátku stálo tajemství babiččiny truhly, kterou jsem kdysi jako chlapec objevil na půdě venkovské chalupy. Mimo jiné „poklady“ se v ní skrývaly i zbytky otrhaných kuchařek, psaných zajímavou staročeštinou a popisující jídla z přísad, jaké jsem si ani neuměl dost dobře představit, a také rolnické kalendáře, do nichž si babička vlastnoručně vpisovala různé návody a zaručené recepty. Na ty jsem si po letech vzpomněl - a některé dokonce znovu našel! Druhým mým inspiračním zdrojem byly objevy badatelů, kteří už téměř dvě stovky let zaznamenávají staré zvyky a obřady. Najednou jsem si uvědomil, jak bývala jídla těsně spjatá s kalendářem, s cyklickými proměnami času v průběhu roku, se svátky, rituály a vzájemným setkáváním lidí.“

Jaký je váš osobní vztah ke kuchařskému umění?

„Jím rád - a těší mě zejména takové jídlo, které je současně estetickým zážitkem. A rád také ochutnávám neznámé pokrmy, je to stejné dobrodružství, jako poznávání cizích zemí.“

Co čtenář v knize najde, kromě reálných dobových receptů? 

„Ty recepty - i když je jich v knize kolem čtyřiceti - jsou spíše dokreslením objevitelského putování za tajemstvím jídla. Snažím se vyprávět zajímavý příběh. A možná si při jeho četbě spolu se mnou uvědomíte, že na rozdíl od nás naši předci moc dobře věděli, jak se v jídle snoubí základní živly - voda, oheň, živočišná, rostlinná a nerostná říše, jak se ty energie přelévají, a že lze skutečně určitých druhem jídla ovlivnit vnímání a náladu lidí, že společné pojídání přesně stanoveného jídla se stává určitým druhem pouta, slibu či závazku. Dokládám to příklady z mýtů, pohádek i lidových výročních tradic.“

Máte pocit, že můžeme magické přístupy v kuchyni uplatnit a zohlednit i dnes?

„Určitě! Vždyť mnohé magické úkony, spojené s jídlem, stále dodržujeme, aniž bychom ovšem chápali jejich původní rituální podstatu. Je to například štědrovečerní večeře, pečení vánoček a svatebních koláčků, velikonoční barvená vejce atd. Svou knihou bych chtěl upozornit, že celý rok byl dříve členěn na množství zlomových, "posvátných" okamžiků, při nichž se vyžadovalo pojídání přesně stanovených jídel. Věřilo se, že se tím udržuje svět v rovnováze.“

Který z receptů uvedených v knize jste měl příležitost sám úspěšně vyzkoušet?

„Skoro většinu. Z těch nezvyklých mi docela chutnala sladká hrachová kaše, špenát z kopřiv, boží koláč z deset let starého těsta, marmeláda z divokých trnek a valašské topinky, mazané medem a pokladené plátky česneku. Za pochoutku, kterou jsem rád jídal už v dětských letech u babičky, považuji velhartickou kaši ze strouhaných jablek zředěných teplou hovězí polévkou, do níž se nakrájejí kousky vařeného hovězího masa a jemně se přisladí.“

Děkuji Vám za rozhovor.

Kameel Machart

 


číst více

Autoři knihy

Další knihy autora

Podobné knihy

Živnostníci berounští i přespolní

páté berounské reminiscence
Rudolf Kadeřábek

Architektura Jana Blažeje Santiniho-Aichla

na severním Plzeňsku
Irena Bukačová

Praha templářská

a Řehole spolubojovníků templu
Templarius Bohemicus
Michal Vitásek
Bernard z Clairvaux